Transformace v ČR

Transformace v ČR

Transformace v ČR

Lze konstatovat, že Česká republika stojí před úkolem transformace péče o dlouhodobě hospitalizované závažně duševně nemocné. V současné době je nezbytné započít proces systematického znovu začlenění těchto nemocných do společnosti a odstranění systémových bariér bránících jejich propuštění. V roce 2012 ohlásilo Ministerstvo zdravotnictví ČR reformu psychiatrické péče. Jejím hlavním cílem je lepší kvalita života lidí s duševním onemocněním.

 

V říjnu 2013 přijalo ministerstvo zdravotnictví Strategii reformy psychiatrické péče v ČR. Vypracování Strategie bylo podmínkou získání finanční pomoci ze Strukturálních fondů EU pro nastartování reformy psychiatrické péče.

 

Cíle Strategie reformy psychiatrické péče jsou:

  • zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním;

  • zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování;

  • omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně;

  • zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí;

  • zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté psychiatrické nemocnosti;

  • zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb;

  • humanizovat psychiatrickou péči.

     

    Podle Strategie  má být systém psychiatrické péče postaven na čtyřech pilířích (ambulantní péče, centra duševního zdraví (CDZ), psychiatrická oddělení nemocnic, psychiatrické léčebny/nemocnice). Novým prvkem systému jsou CDZ. Půjde o soubor vzájemně propojených služeb poskytovaných jednou nebo více organizacemi zajišťujících v  daném regionu služby osobám s  vážným psychickým onemocněním. Primárním posláním CDZ je poskytování psychiatrických zdravotnických a přímo navazujících sociálních služeb s cílem maximální podpory začlenění klientů do jejich vlastního sociálního prostředí.

     

    Vzhledem k aktuálním počtům nemocných, setrvačnosti stávajícího systému, nedostatku finančních prostředků a nedostatečně vybudovanému systému komunitní péče, se však jedná o proces dlouhodobý, vyžadující koordinaci mnoha institucí a regulátorů a vhodné právní a společenské prostředí. Na konci procesu transformace by měly stát psychiatrické nemocnice jako specializované léčebné ústavy, poskytující péči jasně vymezenému spektru nemocných (ochranné léčení, režimová oddělení se strukturovanými programy) akutní psychiatrickou péči. Těžiště péče o duševně nemocné by stejně jako ve státech, kde transformace již proběhla, bylo poskytováno na akutních lůžcích nemocnic, krizových centrech (s mobilními službami), v denních stacionářích a jiných ambulantních službách. Současně bude nutné zajistit komplexní péči o nemocné v psychiatrických nemocnicích (léčebnách), kteří s ohledem na často dlouhodobý pobyt v těchto zařízeních postrádají podstatnou část kompetencí k samostatnému životu.

     

    K dosažení těchto cílů navrhujeme zavedení systému komplexní (comprehensive) psychiatrické rehabilitace, který zvýší funkční schopnosti nemocných, jejich schopnost nezávislého fungování a celkovou sociální kompetenci. Takovýto terapeutický systém by měl splňovat požadavky medicíny založené na důkazech, měl by mít ověřenou účinnost a měl by být přizpůsoben místním podmínkám. Namísto neadresného poskytování péče by měl být cílen na individuální potřeby nemocných, respektovat jejich individuální rychlost postupu v léčbě i zvláštnosti dané průběhem nemoci. V souladu se současnými trendy je také nezbytné klást důraz na mobilizaci vnitřních zdrojů klientů a sledování jejich vlastních cílů a preferencí, z hlediska poskytovatele péče se jedná o tzv. případové vedení (case management).

     

    Nezbytnou součástí systému léčby by měl být komplexní systém hodnocení funkčnosti, preferenci nemocných i účinnosti samotného rehabilitačního procesu pomocí specializovaných nástrojů a stanovení individuálních cílů v krátkodobějšími dlouhodobém horizontu. Je také nezbytné v tomto přechodovém období zkvalitnit materiálně technické vybavení budov a zajistit adekvátní prostory pro poskytování psychosociálních intervencí a celkově zvýšit úroveň prostředí.

     

    Takovýto systém by měl po svém zavedení zkvalitnit péči zvláště o dlouhodobě hospitalizované v psychiatrických léčebnách, humanizovat poskytovanou péči, směrovat terapii k propuštění z lůžkové péče a jasně ohraničit zdravotní indikaci hospitalizace. Použitelnost rehabilitačního systému by také měla být možná i v zařízeních ambulantních, stacionářích nebo jiných specializovaných zařízeních. Větší důraz by také měl být kladen na širší sociální zázemí nemocných, práci s rodinou, identifikaci a ovlivnění rizikového chování a preventivní působení na úrovni nemocného i jeho rodiny.

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

','hspace':null,'vspace':null,'align':null,'bgcolor':null}">